ÚNOS A ZAJETÍ

 

V pondělí 23. 4. 2018 jsme se s Mončou zúčastnili kursu s názvem Únos a zajetí, kam nás pozval jeden můj kamarád. Smyslem této naší účasti bylo, abychom si na vlastní kůži vyzkoušeli, jak takové situace zvládneme a ověřili si vlastní psychickou odolnost. 

 

Před praktickou částí semináře jsme absolvovali poměrně obsáhlou teoretickou přípravu, bez které - jak jsme si později uvědomili - bychom tu praktickou část asi zvládali velmi těžko. 

 

Praktická část začala tím, že jsme si nasadili neprůhledné škrabošky a husím pochodem byli odvedeni na neznámé místo. Tam jsme se museli vysvléct donaha a obléct si nějaké hrubé a zaprášené hadry nepadnoucích velikostí a nazout si jakási bagančata - vše poslepu. Já měl tu smůlu, že jsem si při své šikovnosti oblékl kalhoty obráceně, puntem dozadu, a celou dobu mi z nich potom lezl holý zadek, což bylo velmi pikantní zvláště při dřepování :-) 

 

Pak jsme byli nuceni setrvávat dlouhou dobu v nepohodlných polohách, vykonávat nesmyslné činnosti, byli jsme za hlasitých nadávek a ponižování voděni z místa na místo přes stavební ssuť a podobné překážky, bylo nám vyhrožováno, museli jsme do vyčerpání klikovat a dřepovat a byli jsme vyslýcháni pomocí waterboardingu - vše poslepu. Pokud si myslíte, že byste waterboarding vydrželi (já si to tak trochu myslel), pak vám garantuji, že po pěti vteřinách byste vyklopili všechno, co víte i nevíte. 

 

Nikdo nás nebil ani nám nepůsobil žádnou fyzickou bolest, mimo bolest při setrvání v nepohodlných polohách, ale byli jsme vystaveni psychickému nátlaku, šikaně, ponižování a hrubému zacházení. Nikomu sice nebylo fyzicky ublíženo, ale někteří účastníci si sáhli opravdu na dno, což bylo poznat z výrazů jejich tváří poté, co jsme si sundali škrabošky. 

 

Instruktoři se celou dobu chovali perfektně profesionálně, naprosto korektně a v rámci nutnosti navození reálnosti situace i velmi citlivě. Ale právě proto člověku vyvstane v mysli otázka, jaké by to bylo kdyby..?

 

A jaký jsem si z této nové a velice cenné zkušenosti pro sebe udělal závěr? 

 

Nikdy se nechci dostat do zajetí. Kdybych měl učinit volbu mezi smrtí v boji do posledního dechu a mezi zajetím, mučením a pomalým chcípáním v díře, pak je moje volba jasná: Volím smrt v boji. Vždycky jsem si to tak nějak myslel, ale nyní už to vím naprosto jistě. Život můžeme pít jako vodu, ale smrt se má pít jako víno.

 

 

                 

Přihlášení na akci

Vyplňte prosím níže uvedené údaje: